Kalendáře slouží nejen k informaci o dnech v týdnu či měsící, ale může být rovněž významným nositelem reklamního sdělení.Ručně psané papírové vizitky v Evropě zaznamenávají dynamický rozmach zejména od vzniku tzv. hanzovních měst, což byla obchodní a kupecká centra budovaná v pásmu od Německá až po Skandinávii a Rusko, ve kterých vznikají kupecké školy a kde se kupecké tržní informace sdělují adresně ve formě vizitek.Z roku 1230 je znám dokonce kodex určující pravidla předávání psaných papírových vizitek a také první zásady obsahu sdělení na papírové vizitce. Tištěné papírové vizitky se objevují po vynálezu knihtisku r. 1456 Johanem Guttenbergem a lavinovitě se šíří od té doby s mohutnou akcelerací do světa.
Podle způsobu grafického sdělení se tak vizitky typologicky dělí na: • vizitky základní, • obrázkové vizitky, • dotekové vizitky, • parfémované (někdy též voňavé) vizitky, • vizitky se změnou.Podle způsobu grafického sdělení se tak vizitky typologicky dělí na: • vizitky základní, • obrázkové vizitky, • dotekové vizitky, • parfémované (někdy též voňavé) vizitky, • vizitky se změnou.Jsou dva základní druhy vizitek – osobní, tedy soukromé, a firemní, které propagují firmu či jejího zástupce. Kartičky jsou různých velikostí, od menších 4 × 7,5 až k větším o rozměru 5,5 × 9,5 cm.
Prvními razítky byly pečetní prsteny používané již v antice. Kovová pečetítka se od té doby používají dodnes. V dnešním slova smyslu je však účel razítek jiný.Podle technologie tisku se razítka dělí na: * klasická, využívající externí polštářek a nejčastěji dřevěnou rukojeť, * samobarvicí, s vestavěným polštářkem a mechanizmem pro samočinné otáčení textové desky. V klidu je textová deska otočena tak, že se dotýká polštářku, čímž se na ni nanese razítková barva pro další otisk. Vyměnitelný polštářek je obvykle vícevrstvý pro lepší kvalitu otisku a je napuštěn nevysychající razítkovou barvou. Samobarvicí princip využívají i paginovací razítka (jednobarevná/vícebarevná), * předbarvená, jejichž textová deska je přímo napuštěna razítkovou barvou. Jejich slabinou je zejména nemožnost datového otisku a malá životnost, * elektronická, využívající například ink-jet technologii, * slepotisková (reléfní), kdy papír je mechanicky prolisován. Tento typ nejlépe nahrazuje původní pečeť. Složitost výroby a trojrozměrný otisk zaručují vyšší ochranu takového dokumentu proti padělání. Někdy je slepotisk kombinován s barevným otiskem.Občanský ani obchodní zákoník se o razítku vůbec nezmiňují, ačkoliv například podpisem se občanský zákoník zabývá, živnostenský zákoník se zabývá jen úředními razítky. Občanský zákoník pouze v souvislosti s písemnými právními úkony zmiňuje, že „podpis může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé“.
Razítko, tak, jak jej známe dnes, je spojeno s vynálezem vulkanizace pryže. O to se zasloužil Charles Goodyear.Někdy kolem roku 1864 James O. Woosruff navštívil obchod, kde na výrobku uviděl technické údaje tištěné pryžovými písmeny, vystřiženými z ploché pryžové desky a nalepenými na dřevěnou desku. To ho natolik zaujalo, že roku 1866 začal experimentovat s odléváním pryžových písmen a jejich vulkanizací. Pomocníkem a rádcem mu byl jeho strýc, který byl dentistou.edni z prvních, kteří vulkanizaci začali brzy používat, byli dentisté. Vulkanizované pryže používali k zhotovování otisků. K tomu si pořídili i speciální vulkanizér.
Razítko, tak, jak jej známe dnes, je spojeno s vynálezem vulkanizace pryže. O to se zasloužil Charles Goodyear.Razítko je malé značkovací zařízení, vytvářející jednobarevné či vícebarevné otisky nebo plastické průtisky, i otisk takového zařízení. Razítko slouží jednak jako kancelářská pomůcka usnadňující vkládání opakujících se textů či obrázků nebo jiných grafických prvků do dokumentu, ale také ve funkci dřívějších pečetí k označení pravosti a autenticity listiny nebo k potvrzení a vyznačení úkonu, který je s otištěním razítka spojen. Nejčastěji se razítko otiskuje na papír. V přeneseném smyslu se termín užívá také pro digitální značku.Existenci razítka právnické osoby předpokládá například správní řád v ustanovení § 21 odst. 4, podle něhož zásilku neurčenou do vlastních rukou může převzít ten, kdo potvrdí příjem razítkem adresáta-právnické osoby, avšak vzhledem k tomu, že totéž oprávnění má i široký okruh dalších fyzických osob, nelze tuto možnost brát jako povinnost ani jako omezení. Na formuláři daňového přiznání a dalších daňových formulářích je předtištěná kolonka „podpis a otisk razítka plátce“, ale v zákoně nemá požadavek otisku razítka žádnou oporu. Závazné je pouze použití předepsaného tiskopisu a vyplnění předepsaných údajů, přičemž otisk razítka není údaj.
Někdy kolem roku 1864 James O. Woosruff navštívil obchod, kde na výrobku uviděl technické údaje tištěné pryžovými písmeny, vystřiženými z ploché pryžové desky a nalepenými na dřevěnou desku. To ho natolik zaujalo, že roku 1866 začal experimentovat s odléváním pryžových písmen a jejich vulkanizací. Pomocníkem a rádcem mu byl jeho strýc, který byl dentistou.Název kalendář vznikl již ve starém Římě a souvisí se slovem měsíc. Kalenda - novoluní, bylo jedním z hlavních uznávaných nebeských úkazů v Římě. Druhá část slova kalendář je clare - prohlásit.Kalendáře dělíme na několik základních typů - nástěnné kalendáře, stolní kalendáře nebo kalendáře kapesní.
s využitím zdrojů: wikipedia.cz, www.adpress.cz a www.razitkapraha.cz